Asi by bylo dobré představit prostředí, ve kterém se budeme pohybovat. Zvu Vás tedy na procházku po exotickém Turecku a ještě exotičtější Arménií.
Dnešní Arménie je malý vnitrozemský stát v jižní oblasti Kavkazu. Na severu hraničí s Gruzií, na východě s Ázerbajdžánem, na jihu s Íránem a ázerbajdžánskou oblastí Nachičevan a na západě s Tureckem.
Arménie-přírodní poměry
Většinu Arménie zabírají náhorní plošiny a hory Malého Kavkazu a Arménské vysočiny o nadmořské výšce 3000-4000 m.n m. Celá krajina je skalnatá a kamenitá, rovněž se v oblasti nachází několik vyhaslých sopek a lávových plošin. Celá oblast je vystavena častým změtřesením. Na východě se v nadmořské výšce 1900 m naléza jezero Sevan, z něj na západní straně vystupuje pohoří Gegan. A za ním se otvírá pohled do rozsáhlé kotlina, kterou protéká hraniční řeka Aras a která se rozprostírá až na území Turecka.
Vegetace má většinou stepní charakter. Ve stepích žijí např sysli, lišky nebo zmije a rostou tam suchomilné traviny. Jihovýchod pokrývají dubové porosty, které směrem na vlhčí severozápad přecházejí bukové, zde žije medvěd hnědý a rys. Na alpských loukách můžete vidět kozorožce a divoké ovce.
Turisticky velmi oblíbené Turecko se rozkládá na poloostrově Malá Asie a 3%j jeho rozlohy zasahují i do Evropy. Evropské oblast, Thrákie (hraničí s Bulharskem a Řeckem) je od zbytku země oddělena dvěma úžinami;Bospor a Dardanely, spojující Černé, Marmarské a Středozemní moře. Asijská část země sousedí na západě s Gruzií, Arménií, ázerbajdžánským Nachičevanem a v oblasti Kurdistánu s Íránem, Irákem a na jihu se Sýrií.
Turecko-přírodní poměry
Střed Turecka vyplňuje z větší části náhorní plošina Anatólie, lemovaná téměř po celém obvodu horami. Na severním pobřeží jsou to Pontské hory, na jihu pohoří Taurus, na východě se rozkládá Arménská vysočina a jihovýchodně pohoří Hakari. Evropskou část tvoří úrodné nížiny obklopené nízkymi horami.
Zdroj:
EGANOVÁ, Victoria a BATEMAN, Graham. Encyklopedie Zeměpis světa. Columbus s.r.o. Praha. 1999. Přeložil kol. autorů. ISBN 80-901727-6-8
pátek 31. října 2008
Úvod
Turecko a Arménie jsou velice zajímavé asijské státy. Turecko se rozkládá na poloostrově Malá Asie a malá část jeho území je i v evropské Thrákii, díky tomu má přístup jak k Černému moři, tak k moři Středozemnímu. Navíc kotroluje úžiny Bospor a Dardanely, jedinou možnou cestu mezi těmito moři. Dnešní Turecká republika je nástupcem bývalé Osmanské říše, rozsáhlé územního celku s obrovský m vlive, dnešní Turecko už takový vliv nemá. Turecká republika byla založena v roce 1923 jako moderní sekulární stát, hlavní postavou nového turecka se stal bývalý důstojník Mustafa Kemal, přezdívaný Attaturk (otec turků). V současnosti se země snaží integrovat do Evrpské unie a je členem Severoatlantické aliance.
Arménie je poměrně malý vnitrozemský stát v jižní části Kavkazu. Současná Arménská republika vznikla jako jeden ze států rozpadajícího se Sovětského svazu v roce 1991. V SSSR byli upraveny její hranice (z etnických důvodů), takže Arménie přišla o část území, která byla připojena k Ázerbajdžánu. Proti tomu se samozřejmě Arménie postavila. Jedním ze známějších je konflikt ohledně území Náhorního Karabachu, které sice leží v ázerbajdžánu, ale etnicky na tomto území převládají arméni.
Pokud jde o vzájemné vztahy Turecka a Arménie, ty jsou napjaté již od počátku 20. století.
Během první světové války proběhly na území tehdejší Osmanské říše rozsáhlé přesuny a vyvražďování menšinovýchskupin obyvatelstva mezi nimiž byla i arménská menšina. Dalším vroubkem ve vzájemných vztazích je právě arménsko-ázerbajdžánský spor o Náhorní Karabach na opačném konci století (1988-1994). Vroce 1993 uzavřelo Turecko vzájemné hranice s Arménií, aby tak podpořilo blízký Ázerbajdžán. ( Podrobnosti o těchto tématech si necháváme v záloze, kdyby nám náhodou došla témata analýz, ale do konce semestru se na těchto stránkách určitě objeví.) Aby mohlo být dosaženo vzájemné shody bude se Turecko muset vypořádat s odkazem genocidy a Arménie bude nucena vyřešit alespoň některé své územní spory.
V důsledku určité formy averze spolu tyto státy už skoro dvacet let neudržují diplomatický styk. Ikdyž byly v minulých letech pokusy stávající situaci konsolidovat, ať už z arménské nebo turecké strany, vždy narazily a nedošly úspěchu. Proto je současný stav zcela jedinečný. Na začátku září navštívil turecký prezident Gul Jerevan, aby společně se svým arménským protějškem Sarkisianem sledoval fotbalový duel těchto dvou států. Takové banalita jako fotbal tak odstartovala komplexní proces vzájemného sbližování ve všech oblastech. Jsme rádi, že náš blog zastihl tento proces u jeho samých počátků a bude jej tedy moci popsat od úplných základů. rádi bychom sledovaly tento proces postupného sbližování, rozvoje diplomatické, ale i hospodářské spolupráce a jeho odezvy a dopady v obou zemích, národech. Téma spolupráce Turecka je sledováno i ve světě, protože by se jednalo o geopoliticky významný svazek. Takže bychom rády sledovaly i ohlasy na tento proces ve světě.
Arménie je poměrně malý vnitrozemský stát v jižní části Kavkazu. Současná Arménská republika vznikla jako jeden ze států rozpadajícího se Sovětského svazu v roce 1991. V SSSR byli upraveny její hranice (z etnických důvodů), takže Arménie přišla o část území, která byla připojena k Ázerbajdžánu. Proti tomu se samozřejmě Arménie postavila. Jedním ze známějších je konflikt ohledně území Náhorního Karabachu, které sice leží v ázerbajdžánu, ale etnicky na tomto území převládají arméni.
Pokud jde o vzájemné vztahy Turecka a Arménie, ty jsou napjaté již od počátku 20. století.
Během první světové války proběhly na území tehdejší Osmanské říše rozsáhlé přesuny a vyvražďování menšinovýchskupin obyvatelstva mezi nimiž byla i arménská menšina. Dalším vroubkem ve vzájemných vztazích je právě arménsko-ázerbajdžánský spor o Náhorní Karabach na opačném konci století (1988-1994). Vroce 1993 uzavřelo Turecko vzájemné hranice s Arménií, aby tak podpořilo blízký Ázerbajdžán. ( Podrobnosti o těchto tématech si necháváme v záloze, kdyby nám náhodou došla témata analýz, ale do konce semestru se na těchto stránkách určitě objeví.) Aby mohlo být dosaženo vzájemné shody bude se Turecko muset vypořádat s odkazem genocidy a Arménie bude nucena vyřešit alespoň některé své územní spory.
V důsledku určité formy averze spolu tyto státy už skoro dvacet let neudržují diplomatický styk. Ikdyž byly v minulých letech pokusy stávající situaci konsolidovat, ať už z arménské nebo turecké strany, vždy narazily a nedošly úspěchu. Proto je současný stav zcela jedinečný. Na začátku září navštívil turecký prezident Gul Jerevan, aby společně se svým arménským protějškem Sarkisianem sledoval fotbalový duel těchto dvou států. Takové banalita jako fotbal tak odstartovala komplexní proces vzájemného sbližování ve všech oblastech. Jsme rádi, že náš blog zastihl tento proces u jeho samých počátků a bude jej tedy moci popsat od úplných základů. rádi bychom sledovaly tento proces postupného sbližování, rozvoje diplomatické, ale i hospodářské spolupráce a jeho odezvy a dopady v obou zemích, národech. Téma spolupráce Turecka je sledováno i ve světě, protože by se jednalo o geopoliticky významný svazek. Takže bychom rády sledovaly i ohlasy na tento proces ve světě.
Atmosféra tání také ve filmu
Filmaři z Turecka a Arménii se rozhodli natočit společný film založený na vyprávění o řece Aras, která tvoří přirozenou hranici mezi oběma státy. Ve filmu uvi díme přelom zimy a jara, jarní květy jako alegorii naděje pro vylepšení vzájemných vztahů. Na filmu se podílejí arménský filmový režisér Gevorg Nazarian a jeho turecký protějšek, Eray Mert. Sponzory jsou Turecko-arménská rada pro rozvoj podnikání a Arménské obchodní sdružení. Dalším sponzorem je i americké velvyslanectví v Ankaře.
Minulý týden se konala schůzka obou autorů i s jejich scénáristy. Nad scénářem, jehož konečná verze ještě není hotová. Nicméně, podle něj by se měl děj realizovat v přechodu ze zimy do léta okolo řeky Aras. A tání zamrzlých vod bude symbolizovat povolování v sousedských vztazích a lámání ledu bude značit úsilí, které je k tomu zapotřebí. Vystupovat budou skuteční vesničané ve skutečných příbězích, přičemž by měl být kladen důraz na společné prvky mentality a historie, aby došlo k prolomení předsudků. Podle novějších zdrojů bude mít i ekologické téma.
Místopředseda Rady pro rozvoj podnikání Kaan Soyak řekl , že by displej zapečetěné hranice mezi Arménií a Tureckem nebyla dostatečná ke zpřetrhání vazeb mezi lidmi a dodal, "Na obou stranách jsou podobné příběhy, podobný život, podobní lidé. Dostanou-li šanci k překročení hranic a osobnímu setkání, zjistíme, že význam hranice byl jenom symbolický. Náš dokumentární projekt ukáže, jak bezvýznamné je zavírání hranic."
Za soundtrack je považována folklórní píseň obou států ,,Žlutá nevěsta". Tato píseň byla hrána i při večeři pořádané prezidentem Sergem Sarkisianem během nedávné jednodenní návštěvě tureckého prezidenta Gula v Jerevanu. Během níž se oba státníci dohodli na tom, že jejich úsilí by mělo být podpořeno sociálními a kulturními projekty. Společný dokumentární film je považován za jeden z prvních významných kroků v tomto směru.
Zdroje:
TURKISH DAILY NEWS: ÇAMLIBEL, Cansu Turkish-Armenian spring to blossom in a joint documentary [online]. [cit.2008-10-24]. http://www.turkishdailynews.com.tr/article.php?enewsid=118370
ARMENIAN DIASPORA: TAPAN, Noyan Armenian And Turkish Film Directors To Make Joint Film About Arax Ri [online]. [cit.2008-10-31]. http://www.armeniandiaspora.com/archive/154386.html
HURRIETTE DAILY NEWS. Turkish, Armenian directors to shoot documentary film. (2008-12-15). [online]. [cit.2008-12-12]. http://arama.hurriyet.com.tr/arsivnews.aspx?id=10514864
Minulý týden se konala schůzka obou autorů i s jejich scénáristy. Nad scénářem, jehož konečná verze ještě není hotová. Nicméně, podle něj by se měl děj realizovat v přechodu ze zimy do léta okolo řeky Aras. A tání zamrzlých vod bude symbolizovat povolování v sousedských vztazích a lámání ledu bude značit úsilí, které je k tomu zapotřebí. Vystupovat budou skuteční vesničané ve skutečných příbězích, přičemž by měl být kladen důraz na společné prvky mentality a historie, aby došlo k prolomení předsudků. Podle novějších zdrojů bude mít i ekologické téma.
Místopředseda Rady pro rozvoj podnikání Kaan Soyak řekl , že by displej zapečetěné hranice mezi Arménií a Tureckem nebyla dostatečná ke zpřetrhání vazeb mezi lidmi a dodal, "Na obou stranách jsou podobné příběhy, podobný život, podobní lidé. Dostanou-li šanci k překročení hranic a osobnímu setkání, zjistíme, že význam hranice byl jenom symbolický. Náš dokumentární projekt ukáže, jak bezvýznamné je zavírání hranic."
Za soundtrack je považována folklórní píseň obou států ,,Žlutá nevěsta". Tato píseň byla hrána i při večeři pořádané prezidentem Sergem Sarkisianem během nedávné jednodenní návštěvě tureckého prezidenta Gula v Jerevanu. Během níž se oba státníci dohodli na tom, že jejich úsilí by mělo být podpořeno sociálními a kulturními projekty. Společný dokumentární film je považován za jeden z prvních významných kroků v tomto směru.
Zdroje:
TURKISH DAILY NEWS: ÇAMLIBEL, Cansu Turkish-Armenian spring to blossom in a joint documentary [online]. [cit.2008-10-24]. http://www.turkishdailynews.com.tr/article.php?enewsid=118370
ARMENIAN DIASPORA: TAPAN, Noyan Armenian And Turkish Film Directors To Make Joint Film About Arax Ri [online]. [cit.2008-10-31]. http://www.armeniandiaspora.com/archive/154386.html
HURRIETTE DAILY NEWS. Turkish, Armenian directors to shoot documentary film. (2008-12-15). [online]. [cit.2008-12-12]. http://arama.hurriyet.com.tr/arsivnews.aspx?id=10514864
Celý svět sleduje turecko-arménské námluvy
Minule jsme se zajímaly o počínající námluvy mezi Tureckem a Arménií a jak se s tím obě země vyrovnávají. Sbližování těchto dvou států si během dvou týdnů našlo svou odezvu i ve světě. Tentokráte se proto chceme věnovat postoji vnějších pozorovatelů, především Francie a Spojených států amerických.
V těchto dnech jsou oči (uši, nos,...popř. zbraně) celého světa zaměřeny na probíhající konflikt v Jižní Osetii, ale stejně důležitá je i rovnováha a fungující vzájemné vztahy v celém kavkazském regionu. Při své návštěvě Arménie a Gruzie se tajemník amerického ministerstva zahraničí setkal s arménským prezidentem Sergem Sarkisjanem. Po této cestě následovala tříhodinová schůzka se zástupcem tureckého ministerstva zahraničí Ertugrulem Apakanem. Na ní se mluvilo o tureckém sbližování se s Arménií, oblasti Náhorního Karabachu, ale také o gruzínsko-ruském sporu, Kypru, Balkánu, Afghanistánu, Íránu a samozřejmě energetických otázkách.
Krátce na to se konala tisková konference, na níž skupince tureckých novinářů sdělil, že si velice váží možnosti setkat se se Sarkisjanem, jehož považuje za velice odvážného, protože se rozhodl prolomit bariéru mnohaletých rozporů a pozvat svého tureckého ,,kolegu" ke společnému sledování vzájemného fotbalovému zápasu obou zemí. Zároveň Fried ocenil moudrost tureckého prezidenta, který pozvání přijal. Vyslovil také přání Spojených států, aby obě země neopustily slibně se rozvíjející se spolupráci a využily ojedinělé možnosti k překonání neshod. I když se objevují snahy podkopat proces vzájemné spolupráce je potřeba podstoupit toto riziko a vidí to jako jediné východisko pro budoucnost.
Také se mluvilo o situaci Náhorního Karabachu. Tento bezmála dvacet let se táhnoucí konflikt by mohl být jednou z překážek ve shodě obou států. Ohledně tohoto problému prohlásil, že i přes dosažený pokrok se k brzkému vyřešení této otázky staví spíše pesimisticky. Ačkoli dosažení shody je v tomto případě záležitosti hlavní důležitosti.
Ve Francii znovuobjevili význam blízkovýchodního/evropského partnera. Hubert Haenel, předseda komise Senátu pro záležitosti Evropské unie,
při svém vystoupení na semináři pro Fryncouzský institut pro anatoliská studia a Institut politických studií v Grenoblu, deklaroval optimistický pohled na budoucnost francouzsko-tureckých vztahů. ,,Koruna dělá krále moudřejším," řekl Haenel na adresu francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který je známým odpůrcem vstupu Turecka do Evropské unie. Dodal, že Sarkozyho mšlenky nenacházejí hlubší odezvu ve francouzské společnosti. Dále odkázal na Sarkozyho projev na schůzce s francouzskými ambasadory, kdy poukázal na to, že v Afghánistánu slouží francouzské jednotky po boku těch tureckých.
Francouzským senátem neprošel zákon o kriminalizaci popírání arménské genocidy.Hubert Haenel prohlásil, že je nemožné aby byl tento zákon prošel senátem. A také, že označování těchto událostí jako genocidy je odmítáno ve francouzských intelektuálních kruzích. Také řekl, že vztahy těchto dvou zemí se změnily a tento zákon by jenom poškodil současnou atmosféru vzájemného sbližování.
Francie až do ledna předsedá Evropské unii. V závislosti na Haeneleho tvrzení, že Francie nemá nic proti tureckému členství padla také otázka ohledně probíhajících přístupových rozhovorů. Na otázku, proč se zpomaluje jednání ze strany EU odpověděl, že také Turecko zpomaluje svůj reformní proces.
Nejčerstvější je návštěva bývalého arménského ministra zahraničních věcí ve Velké Británii. Edward Nalbandian navštívil Spojené království na konci října (27.-28.10.2008). Na pořadu diskuzí byly mimo vzájemných vztahů také turecká zahraniční politika v rámci regionu jižního Kavkazu, především problematika Náhorního Karabachu a vzájemného vztahu Turecka a Arménie, přičemž byl znovu vyzdvižen první krok tohoto procesu, který vzešel z arménské iniciativy. Druhý den své cesty (28.10.) navštívil Nalbandian Královský institut mezinárodních vztahů, kde pronesl řeč: ,,Regional Security in the Caucasus - an Amenian Perspective," ve které popsal vyhlídky a hlavní směry arménské zahraniční politiky a kroky, které vláda podniká pro normalizaci turecko-arménských vztahů. Setkal se také se zástupci britské arménské komunity o zřízení ministerstva diaspory.
Komentář:
Bylo docela zajímavé sledovat jak turecko-arménské vztahy reflektují světové mocnosti a jak je jejich postoj ovlivněn vzájemnými vztahy s jednotlivými státy. Vpřípadě Spojených států jsemasi ani nic jiného neočekávala. Je samozřejmé, že se snaží co nejhlasitěji podpořit stávající mírové procesy. Především proto, že se jedná o státy z regionu rozbouřeného Kavkazu, kde mají i Spojené státy své zájmy. Dokonce poskytijí prostředky na projekty posilující mírovou spoůlupráci obou států. Například dokumentární projekt o řece Aras protékají na hranici mezi těmito státy.
Francie znovuobjevila strategický význam Turecka, navazuje s ním nové obchodní vztahy a diplomatický styk. Asi proto se zdráhá kriminalizovat popírání arménské genocidy v Turecku. navíc je v těchto věcech potřeba našlapovatlehkou nohou, protože případné vydráždění strategicky významného Turecko by se dalo vykoupit snad jedině posunem v přijímacích rozhovorech Turecka do Evropské unie. Ačkoli je deklarován opak Tureckoje pro evropskou unii a její státy významný a vážený partner, ale s jeho integrací do struktur unie docela váhají.
Zdroje analýzy:
TURKISH DAILY NEWS: DEMİRTAŞ, Serkan. USAmessage to Ankara and Yerevan: Don't stop there. (nedatováno). [online].[2008-10-24] http://www.turkishdailynews.com.tr/article.php?enewsid=118160
TURKISH DAILY NEWS: YINANC, Barcin. Bill that poisoned relations with Turkey will not pass the Senate. (nedatováno). [online].[2008-10-28]. http://www.turkishdailynews.com.tr/article.php?enewsid=118386
MINISTRY OF FOREIGN AFFAIRS OF ARMENIA. Foreign Minister Nalbandian visits London. (nedatováno). [online].[2008-10-31]. http://www.armeniaforeignministry.com/news/index.html
RADIO FREE EUROPE: GRIGORIAN, Stepan. Could Turkey Abandon Preconditions For Relations With Armenia?. (2008-9-8). [online].[2008-10-27]. http://www.rferl.org/content/Turkey_Preconditions_Relations_With_Armenia/1197132.html
V těchto dnech jsou oči (uši, nos,...popř. zbraně) celého světa zaměřeny na probíhající konflikt v Jižní Osetii, ale stejně důležitá je i rovnováha a fungující vzájemné vztahy v celém kavkazském regionu. Při své návštěvě Arménie a Gruzie se tajemník amerického ministerstva zahraničí setkal s arménským prezidentem Sergem Sarkisjanem. Po této cestě následovala tříhodinová schůzka se zástupcem tureckého ministerstva zahraničí Ertugrulem Apakanem. Na ní se mluvilo o tureckém sbližování se s Arménií, oblasti Náhorního Karabachu, ale také o gruzínsko-ruském sporu, Kypru, Balkánu, Afghanistánu, Íránu a samozřejmě energetických otázkách.
Krátce na to se konala tisková konference, na níž skupince tureckých novinářů sdělil, že si velice váží možnosti setkat se se Sarkisjanem, jehož považuje za velice odvážného, protože se rozhodl prolomit bariéru mnohaletých rozporů a pozvat svého tureckého ,,kolegu" ke společnému sledování vzájemného fotbalovému zápasu obou zemí. Zároveň Fried ocenil moudrost tureckého prezidenta, který pozvání přijal. Vyslovil také přání Spojených států, aby obě země neopustily slibně se rozvíjející se spolupráci a využily ojedinělé možnosti k překonání neshod. I když se objevují snahy podkopat proces vzájemné spolupráce je potřeba podstoupit toto riziko a vidí to jako jediné východisko pro budoucnost.
Také se mluvilo o situaci Náhorního Karabachu. Tento bezmála dvacet let se táhnoucí konflikt by mohl být jednou z překážek ve shodě obou států. Ohledně tohoto problému prohlásil, že i přes dosažený pokrok se k brzkému vyřešení této otázky staví spíše pesimisticky. Ačkoli dosažení shody je v tomto případě záležitosti hlavní důležitosti.
Ve Francii znovuobjevili význam blízkovýchodního/evropského partnera. Hubert Haenel, předseda komise Senátu pro záležitosti Evropské unie,
při svém vystoupení na semináři pro Fryncouzský institut pro anatoliská studia a Institut politických studií v Grenoblu, deklaroval optimistický pohled na budoucnost francouzsko-tureckých vztahů. ,,Koruna dělá krále moudřejším," řekl Haenel na adresu francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který je známým odpůrcem vstupu Turecka do Evropské unie. Dodal, že Sarkozyho mšlenky nenacházejí hlubší odezvu ve francouzské společnosti. Dále odkázal na Sarkozyho projev na schůzce s francouzskými ambasadory, kdy poukázal na to, že v Afghánistánu slouží francouzské jednotky po boku těch tureckých.
Francouzským senátem neprošel zákon o kriminalizaci popírání arménské genocidy.Hubert Haenel prohlásil, že je nemožné aby byl tento zákon prošel senátem. A také, že označování těchto událostí jako genocidy je odmítáno ve francouzských intelektuálních kruzích. Také řekl, že vztahy těchto dvou zemí se změnily a tento zákon by jenom poškodil současnou atmosféru vzájemného sbližování.
Francie až do ledna předsedá Evropské unii. V závislosti na Haeneleho tvrzení, že Francie nemá nic proti tureckému členství padla také otázka ohledně probíhajících přístupových rozhovorů. Na otázku, proč se zpomaluje jednání ze strany EU odpověděl, že také Turecko zpomaluje svůj reformní proces.
Nejčerstvější je návštěva bývalého arménského ministra zahraničních věcí ve Velké Británii. Edward Nalbandian navštívil Spojené království na konci října (27.-28.10.2008). Na pořadu diskuzí byly mimo vzájemných vztahů také turecká zahraniční politika v rámci regionu jižního Kavkazu, především problematika Náhorního Karabachu a vzájemného vztahu Turecka a Arménie, přičemž byl znovu vyzdvižen první krok tohoto procesu, který vzešel z arménské iniciativy. Druhý den své cesty (28.10.) navštívil Nalbandian Královský institut mezinárodních vztahů, kde pronesl řeč: ,,Regional Security in the Caucasus - an Amenian Perspective," ve které popsal vyhlídky a hlavní směry arménské zahraniční politiky a kroky, které vláda podniká pro normalizaci turecko-arménských vztahů. Setkal se také se zástupci britské arménské komunity o zřízení ministerstva diaspory.
Komentář:
Bylo docela zajímavé sledovat jak turecko-arménské vztahy reflektují světové mocnosti a jak je jejich postoj ovlivněn vzájemnými vztahy s jednotlivými státy. Vpřípadě Spojených států jsemasi ani nic jiného neočekávala. Je samozřejmé, že se snaží co nejhlasitěji podpořit stávající mírové procesy. Především proto, že se jedná o státy z regionu rozbouřeného Kavkazu, kde mají i Spojené státy své zájmy. Dokonce poskytijí prostředky na projekty posilující mírovou spoůlupráci obou států. Například dokumentární projekt o řece Aras protékají na hranici mezi těmito státy.
Francie znovuobjevila strategický význam Turecka, navazuje s ním nové obchodní vztahy a diplomatický styk. Asi proto se zdráhá kriminalizovat popírání arménské genocidy v Turecku. navíc je v těchto věcech potřeba našlapovatlehkou nohou, protože případné vydráždění strategicky významného Turecko by se dalo vykoupit snad jedině posunem v přijímacích rozhovorech Turecka do Evropské unie. Ačkoli je deklarován opak Tureckoje pro evropskou unii a její státy významný a vážený partner, ale s jeho integrací do struktur unie docela váhají.
Zdroje analýzy:
TURKISH DAILY NEWS: DEMİRTAŞ, Serkan. USAmessage to Ankara and Yerevan: Don't stop there. (nedatováno). [online].[2008-10-24] http://www.turkishdailynews.com.tr/article.php?enewsid=118160
TURKISH DAILY NEWS: YINANC, Barcin. Bill that poisoned relations with Turkey will not pass the Senate. (nedatováno). [online].[2008-10-28]. http://www.turkishdailynews.com.tr/article.php?enewsid=118386
MINISTRY OF FOREIGN AFFAIRS OF ARMENIA. Foreign Minister Nalbandian visits London. (nedatováno). [online].[2008-10-31]. http://www.armeniaforeignministry.com/news/index.html
RADIO FREE EUROPE: GRIGORIAN, Stepan. Could Turkey Abandon Preconditions For Relations With Armenia?. (2008-9-8). [online].[2008-10-27]. http://www.rferl.org/content/Turkey_Preconditions_Relations_With_Armenia/1197132.html
pondělí 20. října 2008
Fotbalové utkání přineslo po několika dnech své výsledky
Návštěva tureckého prezidenta Abdullaha Gula v Arménii přinesla očekávaný průlom ve vztazích Turecka a Arménie. Tím, že přijal pozvání arménského prezidenta Serže Sarkisjana ke sledování fotbalového zápasu, dal Abdullah Gul najevo mírový a otevřený vztah turecka vůči Arménii a dokonce i možnost dalšího prohlubování diplomatických vztahů. Arménský prezident deklaroval záměr tuto oficiální návštěvu brzy oplatit. Zároveň se tak otevřela možnost návštěvy i pro nižší státní úředníky. Je to významný krok vpřed k stabilizování situace na neklidném Kavkaze zároveň by se tak vytvořilo nové propojení východu a západu.
Diplomatický styk mezi těmito zeměmi je zatížen řadou etnických a historických problémů a územních nároků. I když bylo Turecko první zemí, která uznala nezávislost nově vzniklých státních celků na území bývalého Sovětského svazu. Měly tyto dva státy vzájemné konflikty již od první světové války, kdy na území tehdejší Osmanské říše proběhla rozsáhlá genocida arménského obyvatelstva. K úplnému uzavření hranic a přerušení diplomatických styků došlo v roce 1993 a to především z popudu Turecka, které tak dalo najevo svou podporu Ázerbajdžánu, během válečného konfliktu mezi lety 1988-1994. Kdy se tento stát musel potýkat s pokusy o odtržení sporného území Nahorního Karabachu.
Pro Arménii je tento pokrok nejen příslibem konsolidace vztahů mezi sousedícímy státy, ale také mmožnost zajitit si ekonomickou stabilitu a nové ekonomické spojení se světem. Nyní je ekonomicky silně vázaná na nestabilní Gruzii. Tento stav je ovšem trvale neudržitelný, především nyní, kdy tamní konflikty poničily důležité železniční linky a silnice a samozřejmě oslabily gruzínskou ekonomiku. Pro Arménii tedy vznikla nutnost vytvoření nových dopravních tepen a spojení orientovaných především směrem na Turecko a Írán.
Gruzie může jen stěží očekávat posílení diplomatických a obchodních vztahů bez vyřešení řady sporných jevů. Neexistuje žádná možnost spolupráce aniž by Arménie uznala vzájemné hranice s Tureckem a nevyřešila konflikt ohledně sporného území Náhorního Karabachu a dalších okupovaných ázerbajdžánských území.
Nezbývá než doufat, že budou hráči tohoto ,,diplomatického fotbalu" ctít pravidla fairplay.
Zdroje:
TURKISH WEEKLY: LACINER, Sedat. Armenia May Recognize Turkey's Borders. (2008-9-14). [online]. [2008-10-18]. http://www.turkishweekly.net/comments.php?id=2980
EURASIANET.ORG: GRIGIRYAN, Mariana. Armenia, turkey put differences aside for soccer. (2008-9-5). [online]. [2008-10-20]. http://www.eurasianet.org/departments/insight/articles/eav090508.shtml
ARMENIAN DIASPORA. Annual trade between Armenia, Turkey totals 40m dollars. (nedatováno). [online]. [2008-10-20]. http://www.armeniandiaspora.com/forum/showthread.php?t=10495
TURKISH DAILY NEWS. http://www.turkishdailynews.com.tr/article.php?enewsid=114819
Diplomatický styk mezi těmito zeměmi je zatížen řadou etnických a historických problémů a územních nároků. I když bylo Turecko první zemí, která uznala nezávislost nově vzniklých státních celků na území bývalého Sovětského svazu. Měly tyto dva státy vzájemné konflikty již od první světové války, kdy na území tehdejší Osmanské říše proběhla rozsáhlá genocida arménského obyvatelstva. K úplnému uzavření hranic a přerušení diplomatických styků došlo v roce 1993 a to především z popudu Turecka, které tak dalo najevo svou podporu Ázerbajdžánu, během válečného konfliktu mezi lety 1988-1994. Kdy se tento stát musel potýkat s pokusy o odtržení sporného území Nahorního Karabachu.
Pro Arménii je tento pokrok nejen příslibem konsolidace vztahů mezi sousedícímy státy, ale také mmožnost zajitit si ekonomickou stabilitu a nové ekonomické spojení se světem. Nyní je ekonomicky silně vázaná na nestabilní Gruzii. Tento stav je ovšem trvale neudržitelný, především nyní, kdy tamní konflikty poničily důležité železniční linky a silnice a samozřejmě oslabily gruzínskou ekonomiku. Pro Arménii tedy vznikla nutnost vytvoření nových dopravních tepen a spojení orientovaných především směrem na Turecko a Írán.
Gruzie může jen stěží očekávat posílení diplomatických a obchodních vztahů bez vyřešení řady sporných jevů. Neexistuje žádná možnost spolupráce aniž by Arménie uznala vzájemné hranice s Tureckem a nevyřešila konflikt ohledně sporného území Náhorního Karabachu a dalších okupovaných ázerbajdžánských území.
Nezbývá než doufat, že budou hráči tohoto ,,diplomatického fotbalu" ctít pravidla fairplay.
Zdroje:
TURKISH WEEKLY: LACINER, Sedat. Armenia May Recognize Turkey's Borders. (2008-9-14). [online]. [2008-10-18]. http://www.turkishweekly.net/comments.php?id=2980
EURASIANET.ORG: GRIGIRYAN, Mariana. Armenia, turkey put differences aside for soccer. (2008-9-5). [online]. [2008-10-20]. http://www.eurasianet.org/departments/insight/articles/eav090508.shtml
ARMENIAN DIASPORA. Annual trade between Armenia, Turkey totals 40m dollars. (nedatováno). [online]. [2008-10-20]. http://www.armeniandiaspora.com/forum/showthread.php?t=10495
TURKISH DAILY NEWS. http://www.turkishdailynews.com.tr/article.php?enewsid=114819
neděle 19. října 2008
Arménský prezident doufá v mír s Tureckem
Armenský prezident souhlasí s nabídkou vůdce Turecka, že je zapotřebí, aby se vyřešily problémy mezi oběma zeměmi pro lepší život budoucích generací.
Na Valném shromáždění OSN v New Yorku ve čtvrtek, arménský prezident Serge Sarkisian řekl: "nastal čas" k vyřešení arménsko-tureckých problémů, z čehož také však vyplývá existence arménské genocidy.Vyjádřil víru, že problémy mezi sousedy lze řešit pomocí dialogu. Řekl, že si všiml příležitosti pro diplomacii v průběhu Turecko-Arménského fotbalového zápasu, který se uskutečnil počátkem tohoto měsíce, a následně byl pozván prezident Abdullah Gül do Jerevanu aby se dívali na hru společně.
Sarkisian vyjádřil své uspokojení nad tím, že Gül přijal pozvání a dodal: "Oba jsme se dohodli, že dnešní problémy by neměly být ponechány budoucím generacím. Je na čase, aby se vyřešily problémy mezi oběma zeměmi jednou pro vždy, "sdělil soukromý zpravodajský kanál NTV.
Oficiální radiový a televizní vysílací servis Federální americké vlády, Voice of America, uvedl: že měl Sarkisian pochválit výsledek nedávné schůzky se svým tureckým protějškem, řekl Gül, který sdílí jeho odhodlání rychlé a rezolutní smíření.
Sarkisian také připomněl, že bylo 60. výročí Úmluvy OSN o zabránění a trestání zločinů genocidy, a řekl: "Tento typ výročí má ještě větší smysl pro ty národy, které trpěly genocidou." Dodal, že genocida je trestný čin spáchaný proti lidskosti.
středa 15. října 2008
Základní geografické informace
Oficiální název: Turecká republika
Hlavní město: Ankara
Rozloha: 780 580 km2
Měna: turecká Lira (TL)
Počet obyvatel: 66 493 970
Národnostní složení: Turci 86%, Kurdové 11%, Arabové 2%
Náboženství: sunnitští muslimové 90%, šíitští muslimové 9,5%
Úřední jazyk:turečtina
Oficiální název: Arménská republika
Hlavní město: Jerevan (Erevan)
Rozloha: 29 800 km2
Měna: 1 dram (AMD) = 100 luma
Počet obyvatel: 3 336 100
Národnostní složení: Arméni (93 %), Ázerbajdžánci (3 %), Kurdové (2%)
Náboženství: arménská ortodoxní církev 94 %
Úřední jazyk:arménština
Hlavní město: Ankara
Rozloha: 780 580 km2
Měna: turecká Lira (TL)
Počet obyvatel: 66 493 970
Národnostní složení: Turci 86%, Kurdové 11%, Arabové 2%
Náboženství: sunnitští muslimové 90%, šíitští muslimové 9,5%
Úřední jazyk:turečtina
Oficiální název: Arménská republika
Hlavní město: Jerevan (Erevan)
Rozloha: 29 800 km2
Měna: 1 dram (AMD) = 100 luma
Počet obyvatel: 3 336 100
Národnostní složení: Arméni (93 %), Ázerbajdžánci (3 %), Kurdové (2%)
Náboženství: arménská ortodoxní církev 94 %
Úřední jazyk:arménština
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)