Omluva za genocidu?

V arménských i tureckých intelektuálních kruzích se začala aktivizovat hnutí pro uznání arménské genocidy. Již 9.prosince tohoto roku byl zaslán otevřený dopis prezidentu Gullovi, kde ´je požadováno uznání masového zabíjení arménů v roce 1915 jako genocidy. Za tímto dopisem stojí přibližně tři stovky arménské intelektuální špičky včetně umělců, spisovatelů, zástupců médií i občanských sdružení. Ti akcentují především fakt, že toto masové vyvražďování arménského obyvatelstva je uznáno za genocidy téměř po celém světě. Zároveň hrozí, že bez tureckého doznání není možné v dalších jednáních o vzájemné spolupráci ani uvažovat. V dopise poukazují na tureckou ,,dědičnou odpovědnost" za tyto události, které oni sami považují za ,,monumentální zločin proti lidskosti". Tato tvrzení se významně liší od dosavadního oficiálního arménského postoje vůči této otázce, která nepovažuje dnešní moderní Tureckou republiku za dědice Osmanskéříše, na jejímž území toto vyvražďování probíhalo.

Dopis byl iniciován skupinou prominentních umělců blízkých současné vládní moci v Arménií, proto je pravděpodobné, že prezident Sarkisjan byl s tímto dokumenten seznámen, ba co víc schválil jej. Avšak zároveň nabádá toto hnutí k veliké opatrnosti, aby nevhodnými zásahem nezmařilo právě probíhající politické sbližování těchto dvou států.

Giro Manoyan, nejvyšší představitel Arménské revoluční federace Dashnaktsutyun, která je členem vládnoucí koalice v souvislosti s tímto dopisem varoval prezidenta Sarkisjana k obezřetnosti ve vzájemných rozhovorech s Tureckem. Pokud jde o zmiňovaný dopis Manoyan ocenil především to, že generuje názory všeho arménského obyvetelstva i celého světa.

I na turecké straně vznikla podobná iniciativa, která nabádá k uznání těchto masakrů jako genocidy i Tureckou republikou. Opět se jedná o zástupce inteligence. Rozhodli se na internetu uveřejnit omluvu obětem arménské genocidy a to ve formě petice. Podle jednoho z iniciátorů Baskin Oran uvedl, že původně měli v plánu nabádat turecké představitele k deklaraci tohoto incidentu jako genocidy, ale rozhodli se oslovit jedince. Každý má možnost svým podpisem deklarovat postoj k této otázce, popřípadě uznat svůj díl viny. Text petice zní:,,Nemůžu přijmout lhostejnost k ,,velké katastrofě", kterou utrpěly arméni na území Osmanské říše v roce 1915, a také nemohu příjmout její popírání. Odmítám toto bezpráví ze své vlastní vůle a sdílím pocity a bolesti mých arménských bratrů a sester, a omlouvám se jim."

Tento dokument byl nejprve otištěn v tureckém deníku Zaman a od Nového roku bude publikován také na internetu.

Tyto události samozřejmě neprošly bez protestů. Podle představitelů tureckých nacionalistů se jedná o akt zrady na tureckém národě. To jsou samozřejmě ty nejradikálnější názory, ale i jinde se petice nesetkala s vřelým přivítáním. Historik Ayse Hur řekl pro list Zaman, že všechny tyto události roku 1915 byly zaviněny tehdy bujícím tureckým nacionalismem a on osobně se s nimi nestotožňuje. Proto necítí potřebu se osobně omlouvat. Jiní jako například Aytekin Yildiz vyčítají petici příliš emotivní ráz a silné výrazy jako například ,,obrovské neštěstí."

Zdroje:
RADIO FREE EUROPE. Turkish Academics Plan Apology To Armenia. (2008-12-12). [online]. [2008-12-13]. http://www.rferl.org/content/Turkish_Academics_Plan_Apology_To_Armenia/1359303.html

ARMENIAN LIBERTY.ORG: HARUTIUNIAN, Lilit.
Armenian Intellectuals Appeal To Gul For Genocide Recognition. (2008-12-9). [online]. [2008-12-12]. http://www.armenialiberty.org/armeniareport/report/en/2008/12/5F5A1992-B2AE-4AFA-94F1-6409C4116F67.ASP

ARMENIAN LIBERTY.ORG: DANIELYAN, Emil.
Turkish Intellectuals Apologize For Armenian ‘Great Disaster’. (2008-12-5). [online]. [2008-12-12]. http://www.armenialiberty.org/armeniareport/report/en/2008/12/7E1B7968-CD1A-48A9-A7BC-DD323AC9FF18.asp

HURRIETTE DAILY NEWS: ZIFLIOGUL,Vercihan. Mixed feelings for "genocide" petition. (nedatováno). [online]. [2008-12-12]. http://www.hurriyet.com.tr/english/domestic/10551432.asp