Výsledková tabulka

Za domácí tým je kapitánem Serž Sarkisjan, za hosty Abdullah Gul. Jakou zvolí taktiku? Kdo vyhraje?

V říjnu tohoto roku jsme si jako téma blogu vybraly otázku vzájemných vztahů mezi Tureckem a Arménií. Bylo to asi jediné z témat, které se zdálo být velice široké a obsáhlé. Byla to pravda, historie vzájemných vztahů těchto zemí je velice bohatá, ale taky tragická. Tím je poznamenaná i současnost.

Od roku 1993, kdy Turecko uzavřelo hranici s Arménií, byly přerušeny i diplomatické styky. To znamená, že nebylo o čem psát. Ale z bláta nás vytáhl jeden obyčejný fotbalový zápas, v němž proti sobě nastoupily reprezentační týmy Turecka a Arménie. Utkání bylo pořádáno v Jerevanu, kam také arménský prezident Serž Sarkisjan pozval svůj turecký protějšek. Tak byla nastartována nová éra sbližování obou států. Tento historický akt vyvolal celou řadou reakcí pozitivních i jiných, ale oba prezidenti se nezalekli a v tomto snažení se rozhodli pokračovat. Od té chvíle návštěva střídá návštěvu, prohlášení střídá prohlášení a tak je naštěstí o čem psát. A my máme to štěstí sledovat počátky budování nové spolupráce mezi těmito sousedy.

Start je slibný, ale společná historie těchto států je poznamenána příliš mnoha incidenty, které brání vzájemné spolupráci. Nejzávažnější z nich je určitě genocida arménského obyvatelstva na území Osmanské říše v roce 1915. Turecko odmítá připustit, že by se skutečně jednalo o genocidu a nikoli o neštěstí způsobené etnickými boji. Turecká strana měla zájem toto odlišné chápání daných událostí vyřešit objektivním vědeckým bádáním, které by přineslo výsledky a odhalilo skutečnou pravdu. Lepší strategii zaujala Arménie, která se rozhodla nabízený výzkum odmítnout a udělala dobře. Protože přeejít staré křivdy a otevřít se budoucnosti je nejlepší možné východisko, které otevírá nové cesty ke spolupráci.

Dalším problémem je arménská anexe části Ázerbajdžánského území, Náhorního-Karabachu. Během války o toto území mezi lety 1888-1994 uzavřelo Turecko hranici s Arménií, aby tak podpořilo svého spojence. Vzíjemné hranice Turecka a Arménie jsou také problematické. Toto je bohužel jen malý výčet všech problémů, které bude nutné vyřešit a tak nezbývá doufat, že energie uvolněná návštěvou tureckého prezidenta v Jerevanu, bude nasměrována správným směrem a přinese své ovoce. Mimo těchto politických problémů je zde také náboženská, ale protože se jedná o sekularizované státy existuje i zde reálná šance shody.

Obě strany jsou vnějšími skutečnostmi tlačeny ke smírnému řešení. Turecko má zájem o začlenění do evropských struktur, jeho současná vyjednávací pozice není nijak slibná. Jeho vstup zatížen celou řadou překážek a podmínek, ale i Evropa má své cíle. Jedním z nich je navázání kontaktu s Asii a konkrétně i Kavkazem. Pokud by se Turecku podařilo vybudovat takovou pozici v rámci regionu, stalo by se velice lákavým kandidát a zvýšilo by tak šanci svého přijetí.

Arménie potřebuje vyřešit hlavně svou ekonomickou situaci. Export svého zboží do Evropy provádí především přes Gruzii, ale ta je momentálně silně poznamenána válečným konfliktem a proto není nadále vhodná. Navíc je téměř veškerá arménská energetika kontrolována Ruskem. Proto je všechen zahraniční obchod Arménie silně omezen. Takže hledá nové obchodní možnosti a snaží se navázet obchodní styky i s jinýmy regiony. Podmínkou je opět vyřešení všech sporných mezinárodních otázek.

Do vyjednávacích rozhovorů se aktivně zapojuje také Ázerbajdžán. Ten je přímo zainteresován v řešení otázky Náhorního Karabachu. Navíc se stal členem platformy pro udržení míru v oblasti Kavkazu, ale také participuje na budování nového ropovodu, ke kterému má Arménie zájem se připojit.

Tento diplomatický fotbal se snaží ,,koučovat" mnoho světových politiků a hnutí, ale ti mohou pouze přihlížet, hlavní iniciativu musí vyvinout turecké a arménské politické elity, stejně jako obyvatelé obou zemí. Zapojují se filmaři, spisovatelé apod. Na základě spolupráce v této oblasti vzniká řada zajímavých iniciativ, jejichž cílem je ulehčit vzájemné respektování obou národů.

Celý Kavkaz je ovlivněn etnickou roztříštěností, stykem odlišných civilizací, ale také stále silným vlivem Ruské federace. Příznivé jsou snad jen jisté zásoby nerostných surovin, ale i ty se mohou při stšetu zájmů stát spíše přítěží. Proto je současný trend stabilizace politické situace unikátní a je pozitivním ukazatelem, že to jde a pokud je dobrá vůle lze překonat i kulturní rozdíly a mocenské rozepře. Ukazuje se, že spolupracující celek je výhodnější než jednání na vlastní pěst. Fotbalový zápas po chvíli skončil, ale to co bylo jeho prostřednictvím založeno snad potrvá dál a bude začátkem lepší a bezpečnější budoucnosti pro celý region.

Fotbalu zdar.

POZNÁMKA. Výsledek utkání ze 6.září, Turecko - Arménie je 2:0

Zdroje: Články uvedené na tomto blogu.